Když si vzpomenu sama na sebe před pár lety, tak je mi smutno. Neustále jsem dokola řešila nějaké trávicí problémy, které dle lékařů neměli zjevnou příčinu. Vystřídala jsem nejrůznější styly stravování, které stejně na moje zažívání neměly žádný výrazný vliv. Byla jsem nešťastná, frustrovaná a naštvaná na celé zdravotnictví, které mi nedokáže pomoci, i na své tělo, které mě zrazovalo a nespolupracovalo se mnou (více v mém příběhu).
Jelikož se o to co jím zajímám už pěkných pár let, tak můj jídelníček byl, troufám si tvrdit, vyladěný téměř k dokonalosti. Tak sakra, proč se to furt děje? Proč mě bolí žaludek, proč jsem pořád nafouklá a moje břicho vypadá jako v šestém měsíci těhotenství?
Ač můj jídelníček téměř neměl chybu, tak bych vám zde ráda nastínila, jak vypadal můj způsob stravování, věřím, že se v něm řada z vás najde.
HONEM TO DO SEBE HODIT A ŠUP ZPÁTKY DO PRÁCE
Do práce jsem chodila brzy ráno, většinou v půl šesté už jsem seděla za počítačem. Proto jsem snídala až v práci. Snídani jsem měla udělanou svojí z domova, v krabičce – teď je hodně populární, takový to krabičkování, abyste všem ukázali, že jste si dali doma práci s přípravou nějakého výživného jídla.
Každopádně, i když snídaně byla vždy zdravá a výživná, tak to, jak jsem jí jedla už se zdravím nic moc společného nemělo. Většinou jsem si dala sousto, pocvakala něco na počítači, opět sousto, někam jsem odběhla, sousto a zase čučení do počítače.
Bohužel v čase oběda to nebylo o moc lepší. Většinou jsem volila ze dvou možností – sníst si vlastní oběd v práci, a nebo jít ven a sníst si něco v restauraci. Když jsem zůstala v práci, tak jsem se opět vytasila se svou krabičkou plnou super výživného jídla, ale….
Začala jsem jíst a dost často někdo přišel za mnou do kanceláře a chtěl něco řešit. Samozřejmě, jako správně vychovaná holka neřeknu ne…“Jasně pojďte dál, vždyť to je jen jídlo, dojím si to později“. Takže opět podobný scénář jako u snídaně.
MŮJ OBĚDOVÝ SPRINT
Druhá varianta oběda nebyla o moc lepší. Když jsem se rozhodla jít si dát jídlo venku, tak v momentě, kdy jsem si odpíchla odchod na oběd u brány, započal můj malý obědový závod. Rychle do restaurace, objednat, rychle sníst a rychle běžet zpátky do firmy. Protože na toto celé mám jenom 30 minut! A přeci kvůli obědu nebudu nadělávat hodiny navíc!
Když se přesuneme k večeři, tak ta už sice nebyla v pracovním prostředí, ale vypadala vlastně dost podobně. Přilítla jsem např. z nákupu či z odpoledního cvičení. A opět rychle, rychle, celá hladová jsem do sebe ještě ve stoje u linky soukala co mi přišlo pod ruku. Dost často mě pak večer ještě honila mlsná a lozila jsem po špajzce, kde bych co ještě slupla.
Když přišel např. víkend, tak jsem nějak nedokázala zpomalit, pořád jsem si držela své vražedné tempo a snažila se stihnout nemožné. I když bylo vše hotové i když nebyl nikdo, kdo by na mě někde čekal… stejně jsem pořád někam pospíchala.
TAK CO, POZNÁVÁTE SE TROCHU?
Věřím, že ano. Protože toto je (bohužel) realita naprosté většiny lidí žijící tento náš „klasický“ uspěchaný, západní styl života.
Mě v té době ještě absolutně nedocházelo, že může mít nějakou spojitost to JAK JÍDLO JÍM s mými trávicími problémy. Upnula jsem svou pozornost pouze na to CO JÍM.
Proto jsem vyzkoušela různé způsoby úpravy stravy, bohužel opět vzaté za špatný konec. Nasadila jsem si tedy bezlepkovou a bezlaktózovou dietu, která byla celá složená z průmyslově vyráběných bezlepkových potravin a bezlaktózových produktů. Lezlo to do peněz a na zdraví mi to rozhodně nepřidalo… Ach ta neinformovanost. Kdybych si mohla něco do minulosti vzkázat, bylo by to: Zjišťuj si všechny možné informace, buď otevřená i více možnostem a neupínej se na jeden přístup!
Po mém prozření, kdy jsem načítala z knih různé informace z různých oblastí, jsem konečně přišla na to, kde bude zakopaný pes. Vám to asi dochází již teď po přečtení mého příběhu. Bohužel pokud se to děje přímo vám, tak jsme tak trochu slepí, znáte to že? A co bylo za problém?
NEJEDLA JSEM V KLIDU A VĚDOMĚ
Jak moc je to pro naše trávení a celkové zdraví zásadní chápu až teď s odstupem času. Poté, co jsem začala do svého života vědomě zařazovat práci s dechem a tzv. mindful eating, mé potíže postupně vymizely. Přičemž jsem nemusela vůbec změnit svou stravu, ale „pouze“ svůj přístup ke stravování.
Zjistila jsem, že i ten nejzdravější oběd na světě nám nemusí udělat dobře, pokud ho sníme špatným způsobem a ve spěchu. Naopak nám jednou za čas neuškodí pizza s přáteli, pokud jí sníme v klidu, pohodě v dobré atmosféře, dobře naladění a s plným vědomím toho, co do svého těla posílám.
NENÍ TO HNED, ALE STOJÍ ZA TO VYTRVAT
Samozřejmě, že výsledky nebyly patrné po jednom dni, ale byla jsem konzistentní, vytrvala a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Mně se konečně ulevilo. Přestaly mi život obtěžovat neustále nevolnosti a bolesti žaludku a nalezla jsem klid ve svém každodenním životě.
Věřím, že to, co děláme většinu našeho času, to nás utváří, dělá z nás to, co jsme. A když budeme dlouhodobě, opakovaně dělat něco, co nám škodí, tak se to zákonitě musí projevit na našem zdraví.
Poznali jste se v příběhu výše a zajímá vás, co můžete udělat, abyste jedli více vědomě a zbavili se potíží s trávením, a nebo jím předešli?
1) Jezte vědomě
To se snadno řekne, ale hůř udělá, že? Zkrátka si plně uvědomte, co v daný okamžik, když zasednete k jídlu, děláte. Přivoňte si k jídlu, prohlídněte si ho. Každé sousto si vychutnávejte a žvýkejte ho alespoň 20 x.
Když toto vyzkoušíte, tak zjistíte, že vám najednou strašně dlouho trvá, než danou porci sníte. Dříve byste to vdechli za pět minut a nyní ještě po dvaceti minutách máte půlku talíře? To je v pořádku. Jídlo byste měli jíst alespoň dvacet minut.
2) Nepracujte, nic neřešte, nerozptylujte se
Tohle jistě všichni znáte. Zásadní je jíst v klidu u stolu, bez telefonu, televize a dalších věcí, které jen tříští naší pozornost a my nejsme schopni se plně věnovat jídlu. Ono vám opravdu nic neuteče, když těch 20 minut nebudete mít telefon v ruce. Práce na nás počká, vtipná videa na Facebooku tam taky pořád ještě budou.
3) Vydýchejte se
Když si sednete ke stolu (ano ke stolu, nejezte na gauči ani ve stoje u kuchyňské linky), tak zkuste pár hlubokých nádechů nosem a výdechů pusou. Nádech nosem zkuste 4 vteřiny a výdech pusou natáhněte na 8 vteřin. Tímto dechovým cvičením se dostanete do přítomného okamžiku, zklidníte svou roztěkanou mysl a naladíte tělo na klid a trávení.
4) Dejte si po jídle alespoň pár minut pauzu
Neskočte hned zpět do práce, nezačněte hned zběsile sklízet ze stolu a rovnat nádobí do myčky. Chvíli ještě poseďte, pokoukejte. Vychutnejte si okamžik klidu.
5) Pokud víte, že zrovna budete mít spěch/stres,
klidně jídlo odsuňte
Takto to praktikuji už dlouho. Záměrně odsouvám snídani, když vím, že mě čeká hektické ráno, odvést dítě do školky, poté práce či jiná povinnost. Než abych jídlo nevědomky zhltla „abych měla něco v žaludku“ tak ho radši odsunu na později, kdy vím, že si ho dám v klidu. Zároveň tím přirozeně prodloužím lačnící okno z noci a tělo se tak dokáže hezky pročistit od různých toxinů, jelikož detoxikační práce jater probíhá hlavně v noci a prvním jídlem ráno ji zastavujeme.
Doufám, že vám tento článek přišel zajímavý a poučný a něco si z něj pro sebe vezmete.
Přeji dobrou chuť a klidné vychutnávání vašeho jídla,
Míša 🙂
Jsem nadšenec do zdravého životního stylu a celostního přístupu k člověku. Specializuji se na výživové poradenství s přesahem. Učím lidi nejenom, jak se správně stravovat, aby žili v souladu se svým tělem. Pomáhám jim změnit jejich každodenní návyky v životě tak, aby zlepšili své zdraví, cítili se ve svém těle lépe, byli sami se sebou v harmonii a díky tomu tak žili zdravější a spokojenější život.
Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.